27. 2. Alexandr

Zítra: Lumír
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie obce

Historie obce

 

První písemná zmínka o Branticích (pod německým názvem Bransdorf) pochází z roku 1377. Tehdy dochází k rozdělení Opavského knížectví mezi syny opavského a ratibořského knížete Mikuláše II.

Při tomto dělení jsou Brantice přičleněny k dílu knížat Hanuše a Mikuláše. Současně je zmiňován i jistý Vejkart, který v té době držel Brantice jako léno. V témže roce je možno nalézt také první písemnou zmínku o Radimi, opět jako součásti podílu, který obdržela knížata Hanuš a Mikuláš. Vedle Radimi je v písemných pramenech z této doby zmíněna i ves Bartultovy či Pertoltice, která však dávno zanikla a nacházela se zhruba v místech dnešního Radimku.

Radim i Bartultovy byly na konci 14. století v držení jistého Venclíka z Radimě.

Je téměř jisté, že území dnešních Brantic i Radimi bylo osídleno ještě před rokem 1377, nicméně písemné prameny v tomto ohledu mlčí.

Další zmínka o naší obci se objevuje roku 1449, kdy se Brantice i s tvrzí stávají svobodným statkem (tzv. alod) bratří Jana a Václava Mejsků.

Na konci 15. století pak brantické panství rychle střídalo majitele.

Kolem roku 1485 je jako pán Brantic zmíněn jistý Jiřík z Tvorkova. Roku 1485 se poprvé propojují osudy obou částí naší obce, neboť ves Radim je od té doby vedena jako součást brantického statku (panství).

Už roku 1488 se vlády ujímají bratři Jiřík a Martin Šípové. K dalším majitelům brantického panství následně patřili Jan Neuhauser, Jan starší Vladěnínský z Fulštejna, Ojíř a Ambrož z Fulštejna, Oneš z Kovalovic a konečně rod Kordulů ze Sloupna, kteří roku 1540 prodávají Brantice a Radim krnovské komoře.

Kancléř krnovské komory (knížectví), Jeroným Reinwald, pak nechal na místě staré tvrze vystavět renesanční zámek. Stavba byla dokončena roku 1604.

Za bouřlivých časů třicetileté války patřilo brantické panství protestantskému rodu Dresků z Martinkovic. Ten se zde, možná překvapivě, udržel i po skončení bojů a vítězství katolické strany až do roku 1668, kdy umírá Ferdinand Dreske z Martinkovic. Jeho žena, Anna Rejzvicová z Kadeřína, se pak provdala za Karla, svobodného pána Tracha z Březí. Karel Trach z Březí rozšířil své majetky zakoupením nedaleké vsi Býkov.

Trachové z Březí pak drželi brantické panství více než 50 let a za jejich vlády došlo na začátku 18. století k významným přestavbám brantického zámku. S rodem Trachů z Březí je spojen také současný znak naší obce, respektive heraldická figura draka, která se nacházela na rodovém erbu Trachů (příjmení Trach bylo odvozeno od slova Drach, respektive latinského Draco-drak).

Vdova po posledním členu rodu Trachů, Helena Sobková z Kornic, odkázala brantický statek svému strýci Karlu Jindřichovi, hraběti Sobkovi z Kornic. Roku 1783 pak brantické panství získává Karel Erdmann von Larisch, který poté roku 1802 panství prodává za 148 000 zlatých Zikmundovi, svobodnému pánu z Kühnburgu.

Již roku 1817 byla v Branticích otevřena pošta a roku 1841 postavena škola. V Radimi byla první škola zřízena jen o rok později, roku 1842.

I po zrušení robotních povinností a vrchnostenské správy v roce 1848 rod Kühnburgů nadále obýval brantický zámek a vlastnil četné pozemky v obci a jejím okolí. Samotnou správu obce však již vykonával volený obecní výbor. Roku 1850 dochází pod vlivem správních reforem ke spojení obcí Gross Raden a Klein (v některých pramenech Neu-) Raden (Velká a Malá (Nová) Radim) do jedné obce s názvem Gross Raden, který se používal až do konce druhé světové války.

Obec se začíná rychleji otevírat světu po vybudování císařské silnice, spojující Bruntál a Krnov, v roce 1862. Je třeba ocenit prozíravost občanů, kteří nedovolili, aby silnice vedla zastavěným územím, ale poli a loukami na okraji obce (v podstatě v dnešní stopě silnice číslo I/45). Roku 1872 byla uvedena do provozu trať Moravsko-slezské ústřední dráhy mezi Opavou a Olomoucí. Tato trať měla oproti dnešnímu stavu mnohem méně stanic a zastávek, nicméně Brantice disponovaly nádražím již od začátku provozu, což zajisté přispělo k rozvoji obce. Od roku 1901 až do konce druhé světové války patřil brantický zámek rodu Lichtenštejnů, kteří jej však využívali spíše pro ubytování úřednictva. Po válce byl zámek adaptován na sklad léčiv a takto využíván po desítky let. Poté byl krátce v majetku obce, která jej následně odprodala soukromému majiteli.

Jak Radim tak i Brantice byly po většinu své historie obcemi s významnou převahou německy hovořícího obyvatelstva. Podle výsledků sčítání lidu z roku 1930 žilo v Branticích 1599 obyvatel, z toho pouze 55 Čechoslováků. V Radimi byl pak z celkového počtu 521 obyvatel pouze jeden Čechoslovák.

V Radimi byla roku 1906 postavena nová školní budova. V letech 1925-1926 byla postavena nová budova školy s tělocvičnou i v Branticích. Obě budovy stojí v obci dodnes, avšak pouze brantická škola plní nadále svůj původní účel.

V období druhé světové války se nad Branticemi (ve stráni nad nádražím) nacházel pracovní tábor pro válečné zajatce, kteří byli využíváni k nuceným pracem v okolí.

 

K obměně obyvatelstva došlo po druhé světové válce, kdy byla po odsunu Němců obec dosídlena obyvateli z vnitrozemí (Frýdecko, Haná), ale i ze Slovenska nebo dnešní Ukrajiny (Volyň).

Potřeba sdružovat se v neznámém prostředí vedla ke vzniku množství spolků sportovního, kulturního i jiného charakteru (sbor dobrovolných hasičů, sportovní fotbalový klub, Sokol, myslivecké sdružení, Československý červený kříž, svaz zahrádkářů aj.).

Vyučování v brantické škole začalo 1.9. 1945 s celkem 59 žáky ve dvou třídách. I v Radimi byla po válce obnovena škola, ale pouze jako jednotřídní, která byla nakonec pro trvale klesající počet žáků k 25.4. 1974 zrušena. Mezi lety 1947-1981 fungovala v Radimi rovněž mateřská škola.

Roku 1952 byla zřízena mateřská škola v Branticích a o rok později rozšířila občanskou vybavenost ordinace praktického a zubního lékaře.

Centrem zábavy v obci se stal kulturní dům, který byl nově postaven a otevřen roku 1958. Později byl v části kulturního domu zřízen kinosál.

 

Brantice nikdy nepatřily k obcím s množstvím velkých průmyslových podniků. Podobně jako v mnoha pohraničních obcích, byla i v Branticích a Radimi hospodářská struktura tvořena spíše větším počtem menších provozoven. Do roku 1907 fungoval v obci pivovar patřící velkostatku. Mlýn, který byl napájen náhonem z řeky Opavy, byl v roce 1919 přestavěn na elektrárnu. V obci byly dále pily, cihelny, dílny drobných řemeslníků a obchody živnostníků. Roku 1958 byl otevřen kamenolom nad nádražím, v němž se dobýval stavební a štětový kámen, modrá a šedá droba. Od počátku bylo zdrojem obživy místních obyvatel převážně zemědělství a chov dobytka. V 50. letech minulého století bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, později integrované do Státního statku Bruntál, který však v 90. letech zanikl.

K významným kulturním památkám v obci patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, renesančně-barokní stavba s dochovanou výzdobou psaníčkovými sgraffity. Dále pak areál hřbitova s ohradní zdí a kaplemi. V bezprostřední blízkosti kostela se nachází barokní budova fary z druhé poloviny 18. století. Další historickou dominantu obce tvoří zámek a zámecký park se sochou Herkula z roku 1709. Zámecký park byl založen mezi lety 1890-1900. Jeho kompozice je kombinací pravidelného půdorysu a volné výsadby. V posledních letech byl celkově obnoven a revitalizován, což umožnila především dotace z finančních prostředků EU. V místní části Radim patří mezi památkově chráněné stavby venkovský dům z poloviny 19. století. Radimské panorama pak dotváří běloskvoucí klasicistní kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století. Mezi drobnější památky pak náleží pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století, stojící u mostu poblíž zámku v Branticích a pomník J. W. Goetha z bludného balvanu, který se nachází v Radimi.

Společné dějiny Brantic a Radimi se začaly psát 1.3. 1966, kdy byla Radim oficálně připojena k Branticím.

Dnes jsou Brantice a místní část Radim moderní a rozvíjející se obcí, která může těžit jak z blízkosti  větších měst jako Krnov, Bruntál či Opava a pracovních či kulturních příležitostí, které nabízejí, tak z bezprostředního okolí, které tvoří nádherná a dosud málo dotčená příroda Nízkého Jeseníku.

 

Text o historii obce zpracoval Mgr. Martin Suchánek - kronikář obce Brantice                                                                                                              

 

 zámek v Branticíchstřed obce Branticestřed obce - pohled směrem na Krnov

 

Odkazy na archiválie, které byly kronikářem zmíněny na přednášce "Ze starých kronik"

historické mapy

(nutno vpravo v tabulce "Doplňky" zapnout posuvník u volby "Císařské otisky")

kronika obce Brantice 1945-1975

kronika obce Brantice 1977-1987

kronika obce Brantice 1988-2010

školní kronika Radim 1945-1974

kronika MŠ Radim 1947-1981

fotoalbum "ze života obce" 1

fotoalbum "ze života obce" 2

fotoalbum "ze života obce" 3

fotoalbum "ze života obce" 4

fotoalbum "ze života obce" 5

fotoalbum "ze života obce" 6

fotoalbum "ze života obce" 7

 

 

 

Počasí

Úterý Oblačno 10/0 °C
Středa Zataženo 7/6 °C
Čtvrtek Polojasno 12/4 °C
Pátek Zataženo 16/4 °C

Návštěvnost stránek

393576